Výroční zpráva o hazardním hraní v České republice

Výroční zpráva o hazardním hraní v České republice v roce 2019 je v pořadí šestou výroční zprávou o hazardním hraní v České republice, kterou připravilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) z pověření vlády. Výročním zprávám předcházela souhrnná analýza s názvem Hazardní hraní v ČR a jeho dopady z roku 2014.

Níže najdete Přehled aktuální situace. Plné znění Výroční zprávy o hazardním hraní v České republice v roce 2019 je připojeno k tomuto článku, obsahujícímu souhrn výroční zprávy.

Všechny dosud vydané výroční zprávy a další publikace NMS najdete na stránce drogy-info.cz v sekci Publikace.

Přehled aktuální situace v oblasti hazardního hraní v České republice v roce 2019

Regulace a politika v oblasti hazardního hraní

• V květnu 2019 vláda ČR schválila Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027 a v prosinci 2019 její akční plán na období 2019-2021. Akční plán zahrnuje také oblast hazardního hraní ve všech 4 prioritních oblastech: (1) posílení prevence a zvýšení informovanosti, (2) kvalitní a dostupná síť adiktologických služeb, (3) efektivní regulace trhů s návykovými látkami a závislostními produkty, (4) efektivní řízení, koordinace a financování.
• Koordinačním a poradním orgánem vlády v otázkách protidrogové politiky je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). V souladu s principem integrované protidrogové politiky je oblast hazardního hraní (HH) také součástí krajských protidrogových politik.
• Zákon o hazardních hrách (ZHH), který od r. 2017 představuje základní legislativní rámec regulující oblast hazardního hraní, v r. 2019 doznal dílčích změn.
• S účinností od 1. 1. 2020 již není podmínkou konání karetního turnaje s předem stanovenou minimální výší výhry uhrazení vkladů účastníků hazardní hry odpovídající nejméně 50 % předem stanovené minimální výše výhry. Tato změna usnadňuje pořádání turnajů v ČR a účast českých hráčů na mezinárodních turnajích, neboť již nemusí čekat na splnění zákonné podmínky.
• ZHH požaduje v případě technické hry (TH) a kursové sázky (KS) provozované formou land-based a internetové HH provedení registrace. Pro identifikaci hráče při zakládání uživatelského konta lze využít tzv. převzetí identifikace podle zákona o praní špinavých peněz. Někteří provozovatelé tuto možnost od r. 2020 aktivně nabízejí ve spolupráci s některými bankami.
• Od začátku r. 2021 bude účinné rovněž ustanovení, podle kterého bude možné provést ztotožnění hráče také pomocí prostředku elektronické identifikace s vysokou úrovní záruky vydávaného a používaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace. V praxi se může jednat například o tzv. eObčanku. Ke stejnému datu bude možné ztotožnění provést také pomocí takzvaného bankovního identifikačního prostředku.
• Došlo ke změně daňových sazeb novelou zákona o dani z hazardních her účinnou od ledna 2020: zvýšila se sazba u loterií z 23 % na 35 %, u ostatních her se sazba nezměnila. Tento krok kritizovala část odborné veřejnosti. Od 1. 1. 2020 existují tedy v ČR dvě sazby daně z HH: (1) 23 % pro kurzové sázky, totalizátorové hry, bingo, živou hru, tombolu a turnaj malého rozsahu, (2) 35 % pro loterie a technické hry.
• Přechodná ustanovení ZHH umožňovala v r. 2019 provozování HH povolených ještě podle starší právní úpravy, ale i v tomto případě musí provozovatelé splnit většinu podmínek podle nového zákona, jako jsou např. povinnost registrace a uživatelského konta, informační povinnosti, nabídka sebeomezení.
• Stále není funkční tzv. rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na HH jak dobrovolně, tak ze zákona (osob pobírajících dávky v hmotné nouzi, v úpadku a  se soudním zákazem hraní nebo povinností léčby). Rejstřík by měl být funkční v polovině roku 2020 a provozovatelé budou mít povinnost osobám v rejstříku zabránit v registraci hráčského účtu nebo v hraní nejpozději v prosinci 2020. V červnu 2020 schválila vláda návrh zákona, podle kterého by z hraní HH měly být vyloučeny rovněž osoby, za které bude stát platit náhradní výživné.
• Počet obcí s obecně závaznou vyhláškou (OZV) regulující HH stále roste. K 31. 12. 2019 mělo OZV regulující HH na svém území 706 obcí (685 v r. 2018), z nich 439 (62,2 %) úplně zakázalo provoz TH na svém území (418 v r. 2018). Mezi obcemi zcela zakazujícími TH na svém území patří i velká města - od r. 2019 to jsou např. Ostrava nebo Děčín.
• Legislativní rámec oblasti regulace reklamy na HH se v r. 2019 nezměnil.

Trh s hazardními hrami

• K 1. 1. 2020 mělo povolení provozovat HH v ČR 55 společností (o 2 méně než v r. 2019), z toho 42 TH land-based, 6 TH on-line, 6 KS land-based a 8 KS on-line. Celkem 3 společnosti měly sídlo v zahraničí.
• Od r. 2011, kdy bylo v ČR téměř 102 tis. povolených TH, počet povolených TH klesá. K největšímu poklesu došlo v letech 2013 a 2018. K 1. 1. 2020 bylo v ČR povoleno 36,9 tis. TH (meziroční pokles o 6,8 %). K meziročnímu poklesu došlo ve všech krajích s výjimkou Jihomoravského (nárůst o 0,7 %). Nejvyšší absolutní počet TH má Praha, nejvyšší relativní počet TH má Karlovarský kraj; nejméně TH je na Vysočině. Počet TH se za poslední tři roky nejvíce snížil v krajích Moravskoslezském (o 63 %), Vysočina a Pardubickém (oba o 50 %).
• Počet provozoven s TH, který dosáhl historického maxima v r. 2011 (8367), se dlouhodobě snižuje. K 1. 1. 2020 jich bylo celkem 1162 (1636 na konci r. 2018), z toho 580 kasin (548 na konci r. 2018).
• Podíl kasin na celkovém počtu provozoven roste od r. 2010, v r. 2019 dosáhl 50 %. Příčinou nárůstu mohou být jiné podmínky zákonné regulace TH v kasinech (nepřetržitá provozní doba, vyšší limity sázek), rozdílný přístup k hernám a kasinům při regulaci na obecní úrovni a vyšší společenský status kasin. Výskyt kasin v přepočtu na počet obyvatel je vysoký zejména v oblastech u hranic s Německem a Rakouskem.
• Kvůli zákonným podmínkám se TH a živé hry (ŽH) koncentrují do větších heren a kasin. Zatímco na konci r. 2017 mělo 72 % provozoven méně než 15 povolených herních pozic TH, k 1. 1. 2020 to byla již pouze 2 % provozoven.
• Počet provozoven v r. 2019 meziročně klesl ve všech krajích, nejvýraznější meziroční pokles zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 52 %) a Královehradecký (o 44 %). Nejmenší byl tento pokles v Ústeckém kraji (o 13 %) a Praze (o 15 %). Nejvíce provozoven v přepočtu na počet obyvatel je v Karlovarském kraji, nejméně na Vysočině a Moravskoslezském kraji.
• K lednu 2020 bylo v ČR 2188 sázkových kanceláří na 2022 unikátních adresách. V přepočtu na počet obyvatel bylo nejvíce sázkových kanceláří v krajích Moravskoslezském a Olomouckém, nejméně v kraji Královéhradeckém a na Vysočině. Velká většina kurzového sázení probíhá v současnosti v on-line prostředí.
• Hráči v r. 2019 prohráli v hazardních hrách (HH) v ČR celkem 36,3 mld. Kč (hrubé příjmy provozovatelů), což je o 5,0 mld. Kč (15,8 %) více než v r. 2018, ale o 3,5 mld. Kč méně než v r. 2017. Nejvyšší podíl příjmů ze hry připadl stejně jako v minulých letech na TH v prostředí land-based, které tvořily 41,7 % trhu a utržily 15,1 mld. Kč, jejich podíl na trhu meziročně vzrostl o 0,5 procentního bodu (p. b.). KS on-line utržily 7,7 mld. Kč (21,3 % trhu, meziroční nárůst o 1,0 p. b.), loterie land-based 6,2 mld. Kč (17,1 %, meziroční pokles o 2,0 p. b.), podíl ostatních her na příjmech byl pod 10 %.
• Bez rozlišování HH na land-based a on-line tvořily TH téměř polovinu (49,5 %), kurzové sázky 24,3 %, loterie 19,8 % a živá hra 6,3 % příjmů provozovatelů ze hry. V land-based prostředí bylo prohráno 67,5 % a v on-line prostředí 32,5 % celkové prohrané částky. Dlouhodobě narůstá podíl peněz prohraných on-line.
• Celkový objem inkasa daně z příjmů získaných provozováním HH v r. 2019 dosáhl 10,1 mld. Kč (9,7 mld. Kč v r. 2018 a 12,1 mld. Kč v r. 2017), z toho tvořily odvody z TH 6,1 mld. Kč (5,9 mld. Kč v r. 2018) a z ostatních HH 4,0 mld. Kč (3,7 mld. Kč v r. 2018). Podíl státu na příjmech z daně z hazardních her dlouhodobě roste, v r. 2019 byl podobně jako v r. 2018 přibližně 49 %.
• Na trhu se objevují i aktivity s prvky HH. V digitálních hrách se stále více využívá tzv. lootboxů, placených součástí hry s prvkem náhody. Jejich povahu a zejména to, zda naplňují definici HH, v současnosti posuzuje MF.

Hraní hazardních her v obecné populaci

• Míra hazardního hraní v dospělé populaci aktuálně dále roste, především kvůli nárůstu míry hraní číselných a okamžitých loterií. Účast na HH v posledních 12 měsících uvádí 40-50 % dospělých, přičemž nejčastěji je uváděna právě účast na loteriích. Obdobný trend je patrný u obou pohlaví a rovněž ve skupině mladých dospělých ve věku 15-34 let. K nárůstu přispělo pravděpodobně také otevření on-line prostředí od r. 2017.
• HH mimo loterie se v r. 2019 dostalo po mírném poklesu v posledních letech znovu na úroveň prevalence hraní sledovanou v l. 2014-2015. Dlouhodobě lze pozorovat výrazně vyšší míru prevalence mezi mladými dospělými (15-34 let). Rozsah hraní jiných HH než loterií je několikanásobně vyšší mezi muži než mezi ženami. K nejčastěji uváděným HH patří dlouhodobě KS (10-17 % v posledních 12 měsících), následované TH (4-7 %).
• U všech sledovaných typů HH land-based je v r. 2019 patrný mírný nárůst prevalence hraní. U on-line HH je patrný výrazný aktuální nárůst, a to jak v případě KS, tak u TH nebo loterií. K nárůstu míry hraní došlo jak v celé dospělé populaci, tak mezi mladými dospělými (15-34 let).
• V posledních 30 dnech hrálo některou HH 15-25 % osob (20-30 % mužů a 15-20 % žen), nejčastěji loterie (20 %). Bez loterií to bylo 4-8 %, převážně šlo o muže. Rovněž míra hraní HH v posledních 30 dnech meziročně vzrostla.

Hraní hazardních her mezi dětmi a mládeží

• Za r. 2019 jsou k dispozici výsledky studie ESPAD na reprezentativním souboru 16letých školáků. Modul otázek zaměřený na hraní HH byl do dotazníku ESPAD zařazen poprvé v r. 2015.
• Při srovnání s předchozí vlnou studie z r. 2015 a navazující validizační studií z r. 2016 se ukázalo, že prevalence hraní HH v populaci 16letých zůstává na přibližně stejné úrovni - v r. 2015 uvedlo hraní HH v posledních 12 měsících 9,2 %, v r. 2016 pak 11,2 % a v r. 2019 celkem 10,5 % studentů.
• Oproti předchozím letům se zvýšil podíl těch, kteří hráli s frekvencí jednou měsíčně nebo méně často, naopak klesl podíl těch, kteří uvedli pravidelné hraní HH. Došlo také k poklesu podílu studentů, kteří uvedli hraní 2 a více hodin při jedné příležitosti (tzv. v kuse), a to z 3,6 % v r. 2015 a 4,3 % v r. 2016 na 3,2 % v r. 2019.
• Co se týče jednotlivých typů HH, došlo u 16letých ve srovnání s r. 2015 k mírnému nárůstu hraní HH mimo internet, tj. v kamenných provozovnách, a to zejména v případě loterií a stíracích losů, karet nebo kostek. V případě hraní her na internetu došlo k mírnému poklesu, a to především v případě her typu automaty a kurzových sázek, obdobně jako u těchto her v prostředí mimo internet.
• Dlouhodobý vývoj situace lze ve studii ESPAD posoudit v případě proměnné „hraní na automatech (na kterých se dají vyhrát peníze)", která je pravidelně sledována již od r. 1995. Výsledky ukazují, že podíl 16letých, kteří uvedli hraní na automatech o peníze s frekvencí 1krát týdně nebo častěji, se dlouhodobě neměnil a pohyboval se v intervalu 1-1,5 %. V r. 2019 došlo poprvé k významnějšímu poklesu pravidelného hraní her typu automaty, a to na 0,4 %. Jde pravděpodobně o dopad ZHH, který snížil dostupnost TH a zejména příležitostného hraní HH s možností účasti nezletilých, neboť zrušil možnost provozovat TH mimo herny a kasina a zavedl povinnou registraci hráčů TH.

Problémové hráčství

• Srovnání odhadů výskytu problémového hraní z populačních studií od r. 2012 získaných za pomoci různých screeningových škál ukazuje protichůdné trendy.
• Podle škály PGSI použité v l. 2012-2016 vzrostla míra problémového hraní v obecné populaci, přičemž nárůst se týkal i počtu osob v kategorii vysokého rizika. V r. 2012, resp. 2016 se v riziku problémového hráčství v důsledku hraní HH kromě loterií nacházelo 3,2 %, resp. 5,7 % dospělé populace, což odpovídalo 290 tis., resp. 510 tis. osob.
• Z r. 2019 jsou k dispozici odhady problémového hraní podle škály Lie/bet, podle kterých se v riziku nacházelo celkem 1,6 % populace ve věku 15 a více let (2,9 % mužů a 0,3 % žen), z nich 0,8 % (1,6 %, resp. 0,1 %) spadalo do kategorie vysokého rizika. Odhady podle škály Lie/bet od r. 2013 klesají - zatímco v l. 2013 a 2014 se v riziku problémového hráčství nacházelo 3,6 %, resp. 3,9 % dospělé populace, v r. 2016 odhadovaný výskyt problémového hraní poklesl na 2,4 % a meziročně dále klesá. V r. 2019 se však mírně meziročně zvýšila prevalence hráčů ve vysokém riziku (z 0,7 % na 0,8 %).
• Mezi hráči HH v posledních 12 měsících bylo zastoupení problémových hráčů v r. 2019 mírně vyšší u on-line hráčů (13,6 %) než u hráčů land-based (10,9 %). Nejvyšší zastoupení problémových hráčů bylo mezi hráči TH land-based (23,9 %). Nejvyšší podíl problémových hráčů byl ve věkové skupině 15-24 let, nejvyšší podíl hráčů ve vysokém riziku byl ve skupině 35-44 let.
• Při extrapolaci výsledků získaných v r. 2019 na populaci ČR ve věku 15 a více let odpovídal počet osob v riziku rozvoje problémového hráčství přibližně 145 tis. (92-196 tis.) osob, z toho 129 tis. mužů a 15 tis. žen. Z nich přibližně 74 tis. (37-112 tis.) spadalo do kategorie vyššího rizika (2 body v Lie/bet).
• Poslední vlna studie ESPAD ukázala, že v riziku rozvoje problémového hráčství se podle škály Lie/bet nacházela 2,3 % 16letých (3,7 % chlapců a 0,8 % dívek), z toho ve vysokém riziku 0,5 % studentů (0,9 % chlapců a 0,2 % dívek). Pokud bychom mezi hráče HH v posledních 12 měsících zahrnuli i účastníky loterií a karetních turnajů, v riziku problémového hráčství podle škály Lie/bet by se nacházela 3,2 % studentů.
• Podle škály CSPG, která je založená na frekvenci hraní HH, času tráveném hraním a intenzitě hraní, bylo podle ESPAD v riziku problémového hráčství celkem 5,4 % studentů (8,6 % chlapců a 2,0 % dívek), v tom 2,8 % studentů spadalo do kategorie vysokého rizika. Pokud do výpočtu zahrneme i hráče loterií nebo karet odhad podílu studentů v riziku se zvýší na 6,2 %, v tom 2,1 % spadají do kategorie vysokého rizika.
• Výskyt problémového hráčství odhadovaného na základě škály CSPG je nejnižší mezi studenty gymnázií a nejvyšší mezi studenty středních škol bez maturity a odborných učilišť.
• Ve srovnání s předchozí vlnou studie z r. 2015 se ukazuje relativně stabilní výskyt problémového hráčství mezi 16letými, a to jak podle odhadu na základě škály Lie/bet (2,7 % v r. 2015 a 2,3 % v r. 2019), tak i na základě škály CSPG (z 6,3 % na 5,4 %). I přes sledovaný pokles výskytu problémového hráčství v populaci chlapců a studentů jako celku je však třeba upozornit na mírný nárůst u dívek a také u studentů středních škol bez maturity a odborných učilišť.
• V r. 2019 proběhla poslední vlna studie mezi patologickými hráči v léčbě, která se opakuje od r. 2013 ve dvouletých intervalech. Ženy tvořily 16 % hráčů (dlouhodobě stabilní poměr) a průměrný věk hráčů v léčbě byl 35,1 roku, medián 33 let (stejně jako v r. 2017). Nejvyšší podíl tvoří dlouhodobě osoby ve věkové skupině 25-34 let.
• Vzorec rozvoje problémového hráčství je velmi podobný jako v předchozích vlnách studie - s hraním HH (vyjma loterií) se respondenti poprvé setkali v průměru ve věku 20,6 roku, průměrný věk první zkušenosti s primární problémovou hrou byl 22,5 roku, začátek pravidelného hraní HH (tj. alespoň jednou týdně) uváděli průměrně ve věku 24,7 roku. Průměrný věk, kdy respondenti začali vnímat své hraní jako problém, byl 28,2 roku a průměrný věk, kdy respondenti poprvé vyhledali odbornou pomoc, byl 31,7 roku. Existuje však značná individuální variabilita.
• Většina patologických hráčů v léčbě v r. 2019 uvedla, že hlavní hazardní hrou vedoucí k rozvoji patologického hráčství byly TH (57 %), což představuje výrazný pokles od r. 2013 (83 %). Výrazně se zvýšil podíl hráčů, jejichž hlavní hrou byly kurzové sázky, a to z 10 % v r. 2013 na 24 % v r. 2019. Podíl hráčů, jejichž hlavní problémovou hrou byly kurzové sázky on-line se v letech 2013-2019 dokonce ztrojnásobil (z 6 % na 18 %). Rovněž došlo v l. 2013-2019  ke zvýšení podílu těch, kteří uvedli jako hlavní problémovou hru živou hru (ze 4 % na 14 %).  Loterie uvedla v r. 2019 jako hlavní problémovou hru 4 % hráčů v léčbě. Celkově se zvýšil podíl hráčů v léčbě, kteří jako svou hlavní problémovou hru uvádí on-line hru (z 10 % na 26 %).
• U mužů představují hlavní problémovou hru TH (55 %), následované KS (28 %) a ŽH (13 %). U žen výrazně převažují TH (70 %), následované ŽH (17,5 %) a KS (7,5 %).
• Rovněž adiktologické služby evidují nárůst hráčů s problémy s on-line HH, zejména s KS, a pokles počtu hráčů land-based TH. Hráči KS tvoří 40-50 % hráčů v kontaktu se službami. Významnou část klientů tvoří (bývalí) aktivní sportovci.

Zdravotní a sociální důsledky a souvislosti

• V rámci studie Patologičtí hráči v léčbě v r. 2019 se potvrdil vysoký výskyt psychiatrické komorbiditymezi problémovými hráči. Podle škály MHI-5 pravděpodobně trpělo 63 % hráčů v posledních 30 dnech před léčbou úzkostně-depresivní poruchou, dalších 20 % vykazovalo zvýšenou přítomnost úzkostně-depresivních příznaků. Antidepresiva nebo léky na úzkost užívalo v posledních 12 měsících před léčbou často nebo pravidelně 20 % respondentů, 14 % užívalo často nebo pravidelně léky na nespavost.
• V r. 2019 uvedlo myšlenky na sebevraždu někdy v životě 122 (49 %) hráčů v léčbě (65 % v r. 2015 a 52 % v r. 2017), a 54 (22 %) respondentů uvedlo pokus o sebevraždu (29 % v r. 2015 a 19 % v r. 2017). Polovina z těch, kteří se o sebevraždu pokusili, uvedla, že se o ni pokusila opakovaně.
• Užívání alkoholu a tabáku v posledních 12 měsících uvedlo 77 % resp. 69 % respondentů (76 %, resp. 70 % v r. 2017). Z nelegálních drog uvedli respondenti nejčastěji konopné látky (36 % respondentů, 29 % v r. 2017) a pervitin (26 %, 25 % v r. 2017). Výskyt užívání alkoholu je tak přibližně stejný jako v obecné populaci, výskyt kouření přibližně dvakrát a nelegálních drog několikanásobně vyšší než v obecné populaci.
• Nejčastěji užívanou látkou během hraní v posledních 12 měsících byl tabák - 69 % hráčů jej užívalo často nebo téměř vždy během hraní. Alkohol užívalo často nebo vždy během hraní 57 %, konopné látky 28 % a pervitin 24 %.
• Podle výsledků studie mezi léčenými hráči z r. 2019 tvořily průměrné měsíční výdaje na hraní v posledním roce před začátkem léčby 50 tis. Kč (45 tis. Kč v r. 2017, 38 tis. v r. 2015), medián měsíčních výdajů na hazardní hraní byl 25 tis. Kč (20 tis. Kč v r. 2017). Průměrná měsíční bilance hazardního hraní v posledních 12 měsících před vstupem do léčby byla v průměru mínus (-) 43 tis. Kč (-46 tis. Kč v r. 2017, -44 tis. v r. 2015 a -39 tis. v r. 2013).
• Celková finanční bilance byla záporná u 91 % hráčů v léčbě. Průměrná bilance byla -1,2 mil. Kč (-1,1 mil. Kč v r. 2017,  -745 tis. Kč v r. 2015), medián byl -500 tis, Kč (-350 tis. Kč v r. 2017, -300 tis. Kč v r. 2015). Nejhorší bilanci uvedl v r. 2019 respondent, který za svou hráčskou kariéru prohrál 11 mil. Kč.
• Zadluženo bylo 88 % respondentů (89 % v r. 2017, 92 % v r. 2015), největší podíl zadlužených byl u hráčů KS (97 %), u hráčů TH a ŽH to bylo 85 % resp. 86 %. Průměrný dluh byl 794 tis. Kč (780 tis. Kč v r. 2017, 894 tis. Kč v r. 2013, 596 tis. Kč v r. 2015), nejvyšší dluh byl 7 mil. Kč a medián zadlužení byl 500 tis. Kč (400 tis. Kč v r. 2017). Medián zadluženosti hráčů TH (hráčů, kteří měli jako hlavní problémovou hru TH) byl 500 tis., u zadlužených hráčů ŽH 525 tis. Kč a u zadlužených hráčů KS 750 tis. Kč.
• Někdy v životě mělo na majetek nebo na plat uvalenu exekuci 40 % respondentů (44 % v r. 2017 a 39 % v r. 2015), u hráčů TH a ŽH to bylo 46 % resp. 43 % a u hráčů KS 25 %.
• Legální práce byla hlavním zdrojem příjmů hráčů v posledních 12 měsících před vstupem do léčby - tvořila v průměru 43 % celkového příjmu hráčů (42 % v r. 2017a 37 % v r. 2015). Dále to byly ve 27 % půjčky (26 % v r. 2017 a 28 % v r. 2015), z toho nejvíce nebankovní půjčky (11 %), a kriminální činnost (8 %).
• Ze studie v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) vyplývá, že vnímaná závažnost hraní HH klesá. Příčinou je pravděpodobně obecně snižující se dostupnost TH, zvyšující se míra jejich regulace na obecní úrovni a povinnost registrace hráčů.

Kriminalita

• Jako kriminalita primárně související s hraním hazardních her (HH) jsou označovány přestupkya trestné činy, jejichž skutková podstata zahrnuje provozování nebo hraní HH. Od začátku r. 2017 je kontrolním orgánem v prostředí land-based celní správa (CS), která od října 2019 přebrala od MF i kontrolní pravomoci v prostředí on-line HH.
• CS provedla v r. 2019 v rámci výkonu dozoru nad provozováním HH celkem 1347 kontrol (1462 v r. 2018) a zjistila 862 porušení ZHH (876 v r. 2018). Bylo zajištěno 862 nelegálně provozovaných TH (1,8 tis. v r. 2018), z toho bylo 705 TH typu kvízomaty.  Rovněž byly zajištěny finanční prostředky ve výši téměř 800 tis. Kč, což je výrazně méně než v minulých letech (2,5 mil. Kč v r. 2018). Nelegální TH byly zajištěny ve 232 hernách (423 v r. 2018). Nejvíce porušení zákona bylo stejně jako v minulém roce zjištěno v Ústeckém kraji (117), následovala Praha (103). Nejvíce nelegálních heren bylo odhaleno v Moravskoslezském (36) a Jihočeském kraji (33), nejvíce nelegálně provozovaných TH bylo zajištěno v Moravskoslezském (135) a v Plzeňském kraji (216).
• V r. 2019 přibyly na seznamu blokovaných internetových stránek s nabídkou HH, který vede MF, 4 webové stránky (lottoevents.com, 2 varianty stránek agentlotto.com, bet2u.com). K 31. 7. 2019 tak bylo na seznamu zapsáno 121 webových stránek (z toho 100 variant stránek 1xbet.com a 11 variant stránek betworld.com).
• Ve studii mezi patologickými hráči v léčbě mezi r. 2017 a 2019 klesl podíl hráčů, kteří hráli na stránkách provozovatelů, kteří nemají povolení pro ČR.
• Jednou z forem hazardního hraní nelegálně provozovaného on-line je tzv. dipování (HH s prvky tomboly či loterie, zejména o šperky, dětské oděvy či kosmetiku). Potlačování této formy nelegálního hazardního hraní je aktuálně jednou z priorit MF.
• Za r. 2019 bylo policií evidováno 119 trestných činů (26 v r. 2018) a 44 pachatelů (22 v r. 2018), státní zastupitelství evidují 12 obžalovaných a soudy 36  odsouzených osob v souvislosti s trestnými činy, jejichž skutková podstata zahrnuje provozování HH. Meziroční nárůst případů a pachatelů trestných činů registrovaných policií je pravděpodobně způsoben změnou v kompetencích orgánů činných v trestním řízení, resp. kontrolní činností Celní správy a z toho vyplývajícími dopady v trestní oblasti, a také nárůstem případů spojených s dipováním.
• Pokud jde o sekundární kriminalitu, podle výsledků studie Patologičtí hráči v léčbě z r. 2019 se krádeže někdy dopustilo 51 % patologických hráčů (43 % v r. 2017), podvodu 37 % (29 % v r. 2017), zpronevěry 33 % (27 % v r. 2017), výroby a/nebo prodeje drog 28 % (24 % v r. 2017) a loupeže 12 % (8 % v r. 2017). Míra sekundární kriminality uváděné patologickými hráči tak vzrostla.

Prevence

• Součástí systému prevence rizikového chování v resortu školství je rovněž prevence hazardního hraní. V r. 2019 byly vládou přijaty Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019-2027 a její akční plán na období 2019-2021.
• V prosinci 2019 mělo certifikaci odborné způsobilosti v primární prevenci celkem 62 organizací (58 v lednu 2018 a 62 v květnu 2019) s 94 programy (90 v r. 2018). Z nich 80 (75 v lednu 2018 a 78 v květnu 2019) realizovalo adiktologickou prevenci, jejíž součástí je i hazardní hraní. Proces certifikací byl MŠMT v květnu 2019 pozastaven, k jeho opětovnému spuštění by mělo dojít v září 2020.
• Do Systému evidence preventivních aktivit nahlásilo své aktivity ve školním roce 2018/2019 celkem 2065 ZŠ a SŠ (2352 ve školním roce 2017/2018). Tématu závislostního chování pro nelátkové závislosti, jehož součástí je i HH, bylo věnováno průměrně 13,8 hodiny ročně na ZŠ a 7,1 hodiny na SŠ, nejvíce v 9. ročníku ZŠ a odpovídajících ročnících víceletých gymnázií, a to 2,8 vyučovací hodiny ročně. Objem preventivních aktivit věnovaný nelátkovým závislostem meziročně vzrostl.
• V r. 2019 bylo v dotačním řízení Úřadu vlády ČR (ÚV ČR), resp. RVKPP, podpořeno celkem 15 programů specifické adiktologické primární prevence (11 v r. 2018), které se věnují rovněž prevenci v oblasti HH. V posledních letech roste nabídka on-line informačních a poradenských služeb pro obecnou populaci i hráče a jejich blízké.
• ZHH od r. 2017 zavedl povinnost nabídky sebeomezujících opatření a řadu dalších informačních povinností směrem k hráčům. Z celopopulační studie Výzkum občanů z r. 2019 vyplývá, že 8,2 % respondentů, kteří hráli HH v posledních 12 měsících, byla někdy nabídnuta možnost omezit své hraní prostřednictvím nastavení limitů hry (7,7 % v r. 2018 a 5,7 % v r. 2017). K meziročnímu nárůstu došlo u hráčů v prostředí land-based, naopak u hráčů on-line HH byl zaznamenán pokles zkušeností s nabídkou omezení.
• O rizicích spojených s hraním HH a možnostech léčby problémového hráčství mělo v r. 2019 informace celkem 74,3 % hráčů HH. Nejčastějším zdrojem informací o rizicích byla média (59,2 %), rodinní příslušníci, přátelé a známí (28,9 %), internetové stránky s HH (21,7 %) a letáky a plakáty v provozovnách (19,3 %). Míra informovanosti z médií se oproti r. 2018 zvýšila, stejně jako informovanost prostřednictvím internetových stránek s HH - pravděpodobně se zde projevil vliv ZHH.
• Informace o zkušenostech hráčů s nabídkou omezení a o jejich informovanosti o rizicích hazardního hraní jsou k dispozici rovněž ze studie Patologičtí hráči v léčbě. V poslední vlně studie v r. 2019 celkem 40 % respondentů uvedlo, že jim byla někdy nabídnuta možnost omezit své hraní prostřednictvím nastavení limitů hry, což je výrazné navýšení od r. 2015 (15 %). Nabídky sebeomezení využilo 12 % respondentů (31 % těch, kterým bylo sebeomezení nabídnuto), v r. 2015 to bylo 6 % (resp. 35 %). Celkem 28 % respondentů z r. 2019 si při hraní hry všimlo ukazatele délky účasti na hazardní hře a 32 % si všimlo ukazatele celkových proher.

Léčba

• Informace o zkušenostech hráčů s léčbou problémového hráčství, s hledáním odborné pomoci či faktory, které podmiňují nebo ovlivňují vstup do léčby, jsou k dispozici ze studie Patologičtí hráči v léčbě, kterou realizuje NMS ve dvouletých intervalech. Z výsledků z r. 2019 vyplývá, že 41 % hráčů v léčbě se léčilo pro patologické hráčství opakovaně.
• Celkem 81 % patologických hráčů ze studie z r. 2019 se někdy pokusilo své hraní omezit nebo s hraním přestat bez odborné pomoci, což je přibližně stejně jako v předchozích letech. Hlavními důvody pro vyhledání odborné pomoci byly stejně jako v minulých letech finanční problémy a problémy ve vztazích s blízkými, následovaly problémy v oblasti duševního zdraví a v zaměstnání.
• Služby pro problémové hráče a jejich rodiny jsou v ČR poskytovány v ambulantních adiktologických programech, psychiatrických ambulancích a také v pobytových programech. Rozvíjí se on-line poradenské a léčebné intervence.
• V posledních letech počet specializovaných programů pro problémové hráče roste, a to zejména díky podpoře ÚV ČR/RVKPP. Cílem této podpory je vytvořit základní síť specializovaných programů pro problémové hráče ve všech krajských městech.
• Počet problémových hráčů v kontaktu s poradenskými a léčebnými službami roste, jejich podíl v léčbě je však stále nízký.
• Za specializované služby pro problémové hráče lze v ČR považovat 15-25 programů (hazardní hráči tvoří více než 20 % klientely nebo jsou „velmi často" jejich klienty). Z programů podpořených ÚV ČR/RVKPP v r. 2019 vykázalo poskytnutí služby nejméně jednomu problémovému hráči celkem 63 projektů (56 v r. 2018), v kontaktu s nimi bylo 2230 problémových hráčů (2093 v r. 2018). Meziročně došlo k navýšení celkového počtu klientů, kontaktů a poradenských a léčebných výkonů. V r. 2018 fungovalo v ČR 9 krajských center, od r. 2020 je jich celkem 10 (přibyla služba v Kraji Vysočina). Ambulantní péče o problémové hráče je dostupná ve 36 městech ČR.
• V r. 2019 podpořil ÚV ČR/RVKPP celkem 17 programů primárně zaměřených na poskytování služeb hazardním hráčům, z toho 13 z oblasti ambulantní léčby, 2 programy následné péče, 1 program poradenství realizovaný v rámci kontaktního centra a 1 program on-line poradenství. Z celkového počtu 2230 problémových hráčů, kteří byli v r. 2019 v kontaktu se službami podpořenými ÚV ČR/RVKPP, vykázaly programy specificky zaměřené na hazardní hráče 1941 (87 %) klientů-hráčů a 505 osob blízkých.
• Podpořené programy zaměřené na problémové hráče poskytovaly zejména terapeutické a poradenské intervence jako individuální i skupinové poradenství, sociální poradenství s důrazem na oblast zadlužení, dále psychoterapii hráčům, ale i jejich blízkým osobám. Součástí nabídky služeb jsou také anonymní telefonické a internetové konzultace pro hráče, kteří nechtějí vystoupit z anonymity.
• Ambulantní léčba patologického hráčství (F63.0) byla za r. 2018 hlášena z 230 psychiatrických ambulancí u 1032 pacientů (1256 v r. 2017), v psychiatrických nemocnicích a na psychiatrických odděleních bylo hospitalizováno 304 pacientů (434 v r. 2017). Údaje za r. 2019 nebyly v době zpracování této zprávy k dispozici.
• Rozvíjí se nabídka pomoci prostřednictvím internetu a telefonu. Od r. 2018 funguje Národní linka pro odvykání hraní (tel. 800 350 000). V ČR existuje celkem 8 internetových poradenských a informačních služeb pro hazardní hráče a jejich blízké. Nejvyužívanější on-line poradnou je koncimshranim.cz organizace SANANIM, na které se v r. 2019 nově zaregistrovalo 183 klientů (74 v r. 2018). Společnost Podané ruce vytvořila mobilní aplikaci Port, která hráčům nabízí anonymně a bezplatně pomoc ve formě evidence financí a času stráveného hrou.
• V ČR se rozvíjejí také svépomocné intervence. Od srpna 2019 funguje nová skupina Anonymních gamblerů (AG) v Praze, celkem tedy v ČR fungují 3 skupiny AG, 2 v Praze a 1 v Brně. V Brně dále působí v rámci iniciativy Zotavení Brno tzv. recovery kouči. Od r. 2018 existuje pacientské sdružení RECOVERY, které chrání a prosazuje zájmy osob se závislostním problémem.
• Specializované oddíly s dobrovolným léčením závislostí, jejichž cílovou skupinou jsou i patologičtí hráči, byly v r. 2019 zřízeny v 11 věznicích z celkového počtu 35 (10 v r. 2018). V r. 2019 se počet věznic s možností dobrovolné léčby rozšířil o Vazební věznici Hradec Králové, kde má léčebný program kapacitu 8 míst. Celková kapacita specializovaných oddílů činila 349 míst (340 míst v r. 2018). Hraní HH jako primární problém uvedlo 5 osob (1,5 %) z celkového počtu 326 osob nově zařazených do terapeutického programu ve věznicích.