Autoři se ve článku publikovaném rovněž na stránkách proLékaře.cz věnují důsledkům zadluženosti pro léčbu návykových nemocí na základě své zkušenosti se souborem 40 ústavně léčených mužů ve věku 17-60 let, z nichž dluhy mělo 80 %. Zmiňují jak celospolečenské příčiny a následky vysokého zadlužení osob s návykovými nemocemi (z nichž nevyšší dluhy mívají patologičtí hráči), tak důsledky pro léčbu. Zde mj. uvádějí:¨

• Úspěšná léčba návykové nemoci vede většinou k pronikavému zlepšení ekonomické situace. Zvyšuje se tak i schopnost splácet dluhy.
• Ekonomické problémy mohou znesnadňovat vstup do léčby a komplikovat její průběh. Pro ilustraci nabízíme zkušenosti bývalého pacienta. Ten jako bezdomovec trávil chladné noci v prostředcích veřejné dopravy, samozřejmě bez jízdenky. Po letech abstinence ho exekutoři našli a má splácet kolem 300 tisíc Kč dopravnímu podniku a hlavně exekutorům. Tento muž uvedl, že ho exekutoři často zneklidňují obsílkami a telefonáty, i když dodržuje dohodnutý splátkový kalendář. Pokud by pacient v této situaci nezachoval chladnou hlavu a neabstinoval, neprospělo by to nikomu.
• Jako součást léčby by také bylo možné nabízet finanční poradenství a výcvik týkající se finančních záležitostí. O tom, že je tento přístup účinný, svědčí práce autorů Wienera et al. (3).
• Při doporučování různých forem léčby, ať medikamentózní nebo psychoterapie, je třeba brát v úvahu finanční možnosti pacientů (4).

[Zdroj - Autoři: Karel Nešpor; Andrea Scheansová; Hana Karbanová.  Působiště autorů: Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2010; 149: 38-40]